V čem tkví tajemství mimořádného úspěchu Billie Eilish? Ve svém repertoáru má jistě řadu výborných skladeb, ale nedá se říct, že by to byl zrovna spotřební popík pro masy. Vlastně je až kupodivu, že se jí celosvětového úspěchu podařilo dosáhnout právě s ponurým divnopopem, který bývá jindy záležitostí hrstky alternativních nadšenců. Deprese je v posledních letech možná cool (eh), ale i v dnešní době si víc posluchačů spíše vyhledá pozitivní písničku než song o sebevražedných choutkách. O co tedy v případě Billie Eilish jde? Není třeba nad tím dlouze bádat, je to zkrátka zpěvaččino charisma, její osobitost, syrovost a opravdovost, které přinesla do vyumělkovaného a odcizeného současného mainstreamu. K tomu připočtěte obří talent a tvůrčí chemii s bratrem Finneasem.
Ani "Everything I Wanted" není instantní hitovka pro rádiové posluchače. Sourozenecké duo O'Connellů dokáže ale i z prostých základů vytěžit klenot, který vás pohltí. To je vlastně další poznávací značka Billie Eilish - schopnost vybudovat sugestivní atmosféru. A to třeba jen za asistence tichého klavíru, minimalistického dunění pod povrchem a typického zpěvo-šepotu. V "Everything I Wanted" si k tomu ještě přidejte silný příběh, v němž se posluchač může opět najít. Nesnáším kecy, že Billie dělá hudbu, se kterou se můžou ztotožnit pouze puberťáci. To je velice povrchní soud od lidí, kteří se s její tvorbou pravděpodobně setkali tak maximálně z rychlíku. Pocity osamělosti, nešťastné lásky, deprese a dalších emočních srandiček prožívají lidé napříč všemi věkovými spektry. Vlastně bych řekla, že Eilish je v tomhle směru velmi vyspělá. Já bych v osmnácti své pocity takhle rozhodně nedokázala vyjádřit.
V "Everything I Wanted" se mě dotýkají hlavně následující dvě pasáže: "I had a dream
I got everything I wanted. Not what you'd think and if I'm bein' honest it might've been a nightmare" a "If I knew it all then, would I do it again? If they knew what they said would go straight to my head, what would they say instead?" Když se podívám zpátky na dobu, kdy něco začalo, vlastně jsem tehdy dostala všechno, co jsem chtěla. V konečném důsledku to ale nebyl splněný sen. V konečném důsledku to byl začátek noční můry. Jak zní jedno úsloví - dej si pozor na to, co si přeješ, protože možná se ti to splní. S tím souvisí další úryvek. Kdybych dopředu věděla, co se stane, udělala bych to znovu? To je otázka, na kterou nedokážu s jistotou odpovědět. Stejně jako netuším, zda by se někteří lidé zachovali jinak, kdyby věděli, co mi jejich slova a činy skutečně působily. Je pravda, že za většinou konfliktů stojí pouhé nedorozumění a nevědomost. Jenže pravda taky je, že někteří lidé jsou v jádru prostě špatní. Takhle jednoduché to někdy je. A žádná vaše další slova či vysvětlení by na jejich chování absolutně nic nezměnily.
"And it feels like yesterday was a year ago, but I don't wanna let anybody know. 'Cause everybody wants something from me now and I don't wanna let 'em down."
A pak že je Billie Eilish hudba pro puberťáky. Ani Pink Floyd by mi nedali tolik podnětů k přemýšlení.
Najdete na: Everything I Wanted (2019)
Také by se vám mohlo líbit: Radiohead - Everything In Its Right Place, Billie Eilish - Ilomilo, Tori Amos - Hey Jupiter (Dakota Version)
Žádné komentáře:
Okomentovat