čtvrtek 14. prosince 2023

#30: The Horrors - Sea Within a Sea

Pamatuju si to jako dnes... Dobře, zas tak dobrou paměť nemám, ale přesně vím, jak to bylo. Psal se rok 2010 (RIP), byla sobota blíže neurčeného únorového dne a já se krátce před pyžamovým plesem u nás na vesnici rozhodla (bůh ví proč), že dám ještě jednu šanci těm garážovým bubákům přetransformovaným na post-punkery, o kterých časopis Filter (RIP) rozhodl (už vím proč), že budou nejdůležitější novou věcí na scéně. Nebo aspoň tak nějak jsem to po jeho recenzi vnímala. 

"Some say we walk alone, barefoot on wicked stone, no light."

Představte si tuhle scénu: Pokoj ponořený do tmy, já položená na pohovce, v MP3 uložené album "Primary Colours". Nebylo to poprvé, co jsem ho měla slyšet, stejně jako The Horrors pro mě nebyli žádnou neznámou. Už v roce 2007, v mých sweet punk sixteens (to sweet je pochopitelně ironie, lol), jsem jim dala šanci na popud doporučení last.fm a totálně se nechala unést jejich stroboskopickou vypalovačkou "Sheena Is A Parasite". Po prvotním nadšení a stažení debutu "Strange House" však následoval rychlý pokles zájmu a skupina mi postupně sešla z mysli, a hlavně ze složky mých souborů v PC. Zpětně jsem musela uznat, že mě asi brala víc jejich image než hudba. 

Na existenci The Horrors mě o tři roky později upozornil právě Filter, který se jejich nové desce nebál udělit rovnou pět hvězdiček. Když jsem si pustila jejich "Sea Within a Sea" na YouTube poprvé, nebyla jsem ho schopna doposlouchat ani do konce, jak mě to nebavilo. Musela jsem uznat, že The Horrors sice změnili styl a z goth-garážových punkerů se proměnili v post-punkové depkaře, celkem mi připomínali mé milované Joy Division, ale to bylo asi tak vše. Krátce poté je vychvaloval i samotnej pán Bůh aka Trent Reznor; no chápete to!? Na oficiálním kanálu NIN dokonce proběhla premiéra klipu jejich dalšího singlu "Mirror's Image". Jenže ten song byl ještě méně zajímavější. Dobře dala jsem tomu jen pár vteřin...

"See the scraping sky, see my destination, see my destination there tonight."

Přesto jsem to ale úplně nevzdala. Takže se přesuňme do února 2010, je tam tma, je tam ta sedačka a je tam má stará MP3. A zbytek je historie. Protože jsem si podruhé v životě pustila "Sea Within A Sea" a okamžitě jsem tomu songu propadla. A tak započala má několikaletá obsese touto britskou kapelou, která dodnes patří k mým nejoblíbenějším a nejposlouchanějším vůbec.

"Tak to u mě letos vyhráli bubáci z The Horrors. Upustili od garážového punku, smyli trochu make-upu a oblečení vrátili do půjčovny kostýmů. To vše proto, aby se ponořili do psychedelické depky, pokusili se o reinkarnaci Iana Curtise a připomněli si náladu, jakou nejspíš měli The Cure při nahrávání 'The Pornography'." (TOP 10 pro rok 2010)

Skladba "Sea Within a Sea" skončila v roce 2010 na druhém místě mého výročního žebříčku a já o ní napsala tohle: "Představte si tuhle scénu: Sedíte v potemnělém kině, pouštějí vám dost divný film a vy pijete dost divné víno. Chcete jít někam jinam, ale nemůžete, protože všechno ostatní už zavřeli, a vy nechcete poslední den před koncem světa sedět doma. Nálada v songu střídá náladu, melodie se na sebe nabalují, a když si myslíte, že píseň už znáte, dávno hraje něco jiného. Do toho se na vás neznámo odkud vyvalují divné zvuky, které jestli vám měly navodit husí kůži, tak svůj účel tedy splnily. A najednou jste uprostřed osmiminutové ódy na depku, a už nesedíte v kině, ale jste na nějakém divném místě, v divnou dobu. Tma ještě nezahalila celý kraj, ale všude je takové podivné přítmí, a když se z ampliónů někde nahoře začne ozývat divný hlas, který zpívá něco o strachu, skutečně strach máte. Zároveň ale cítíte pocit jakéhosi štěstí a podivné blaženosti. Protože odejít na věčnost nikdy nebylo krásnější."

V tom samém textu jsem "Sea Within A Sea" označila za "pravděpodobně nejlepší song této dekády". A pořád si za tím stojím. Píseň samozřejmě nikdy nepronikla do mainstreamu, ale podle mě je nádherným odkazem tehdejší alternativní kytarové scény i poctou těm, kteří ji předcházeli. Je to počin, který se rodí jednou za několik let. A já jsem vděčná, že jsem u této historické události mohla být.

"The track is called 'Sea Within A Sea'. The band of The Horrors..."



Najdete na: Primary Colours (2009)
Také by se vám mohlo líbit: TOY - Join The Dots, A Place To Bury Strangers - I Know I'll See You, NEU! - Hallogallo